Amsterdam
Na svátek Zvěstování 25. března 1945 měla tehdy čtyřicetiletá prostá úřednice Ida Peerdemanová první vidění Matky Boží, která se později představila jako „Paní všech národů“. Ukázala Idě významné světové události, které často přesahovaly její chápání; v nich Matka Boží varovala před velkou katastrofou, která hrozí světu a Církvi, pokud nedojde k obrácení. Z těchto oznámení se už mnoho naplnilo: „Studená válka“ (23. poselství), přistání na Měsíci (7. poselství), pád komunismu (5. poselství), hospodářská válka, bojkot a měnová krize (14. poselství) atd. 11. února 1951 předpověděla II. vatikánský koncil, 19. února 1958 předpověděla smrt papeže Pia XII. na začátek října 1958; pozoruhodné je, že Maria prorokovala mnohé, co tehdy nikdo nemohl tušit – ani v nejmenším však Ida, vizionářka.
Druhé období zjevení nastává od r. 1950, když papež Pius XII. vyhlásil dogma o Nanebevzetí Panny Marie. Panna Maria objasňovala svůj titul „Paní všech národů“, dala modlitbu, která slouží k záchraně světa před zánikem, neštěstím a válkou, a prosila proto, aby byl namalován a rozšířen obraz, který ji ukazuje jako Paní a Matku všech národů. Mluvila o posledním mariánském dogmatu, které má přijít a po jehož vyhlášení má svět zakusit pravý mír: dogma o Marii Spoluvykupitelce, Prostřednici a Přímluvkyni.
27. poselství z 11. 2. 1951 začíná slovy: „Jsem Paní, Maria, Matka všech národů. Můžeš říct: Paní všech národů nebo Matka všech národů, ta, která byla kdysi Marií…“ Matka Boží zdůraznila slovo „všech“. Zůstává tou Marií, jak ji zná svět, přesto však uznáním titulu „Paní všech národů“ či „Matka všech národů“ akceptujeme její univerzální poslání pro všechny lidi. Maria vysvětluje: „Při svém odchodu dal náš Pán Ježíš Kristus národům jediným gestem Miriam neboli Marii jako Paní všech národů. Řekl přece slova: Ženo, hle, tvůj syn! Synu, hle, tvá matka! Tímto gestem udělil Miriam neboli Marii tento nový titul.“ (43. poselství) Když budeme Marii pod tímto titulem vzývat, naplní se její přislíbení: „Pod tímto titulem zachrání svět.“ (45. poselství)
Ida vidí Marii už během druhého zjevení tak, jak je Maria znázorněna jako Paní všech národů na milostném obrazu. Maria si přála rozšíření tohoto obrazu a modlitby po celém světě a slíbila milosti pro duši a tělo všech, kteří se budou před obrazem modlit. Obraz ji ukazuje stojící před křížem na zeměkouli a z jejích rukou vycházejí paprsky milosti, vykoupení a míru a září na národy světa, které jsou zobrazeny jako ovce. Mariiny ruce, nohy a obličej jsou jako lidské, ale tělo jako z Ducha, kterým je zastíněna. Stojí před křížem, protože je s Ježíšem sjednocena v oběti na kříži. Svět nenajde dříve klid a mír, dokud se neobrátí ke kříži.
Dne 11. února 1951, ve výroční den prvního zjevení v Lurdech, praví Paní všech národů Idě: „Modli se pod křížem:
Pane Ježíši Kriste, Synu Otce,
sešli nyní svého Ducha na zem.
Dej, ať Duch Svatý přebývá
v srdcích všech národů,
aby byly uchráněny před zkázou, neštěstím a válkou.
Kéž Paní všech národů,
která byla kdysi Marií,
je naší Přímluvkyní.
Amen.
Pak pokračuje: „Dítě, ta modlitba je tak krátká a jednoduchá, že se ji může každý ve svém jazyce modlit před křížem. A ti, kteří kříž nemají, se ji mohou modlit jen tak, sami pro sebe, v duchu. To je poselství, které ti chci předat právě dnes. Přicházím, abych oznámila, že chci spasit duše. Spolupracujte všichni společně na tomto velkém světovém díle. Kéž by se každý lidský tvor pokusil vydat se touto cestou.“ Paní zvedá prst a říká: „První a nejvyšší příkaz je láska.“
V 38. poselství Paní vysvětluje: „Tato modlitba je dána k nápravě světa. Modlete se ji, ať děláte cokoli. Nechť je tato modlitba šířena v kostelích pomocí moderních prostředků. Lidé na tomto světě by se měli naučit modlit se k Paní všech národů, která byla kdysi Marií, a prosit ji, aby jakožto Přímluvkyně zachránila svět před zkázou, úpadkem, neštěstím a válkou.“ Později říká: „Paní zachrání svět skrze tuto modlitbu. Znovu opakuji svůj slib.“ (46. poselství)
Maria oznamuje poslední mariánské dogma, které má ještě papež vyhlásit „po mnohém boji“. Poté slibuje světu pravý mír.
V 34. poselství čteme: „Dobře se dívej a poslouchej… Stojím na zeměkouli před Vykupitelovým křížem jako Spoluvykupitelka, Prostřednice a Přímluvkyně. Skrze vůli Otce přišel na svět Vykupitel. K tomuto účelu použil Otec ženu. Vykupitel dostal právě od ženy maso a krev, tedy tělo. Kladu důraz na slovo »právě«. Od mého Pána a Mistra obdržel Vykupitel své Božství. Tímto způsobem se Paní stala Spoluvykupitelkou. Řekla jsem: Tato doba je naší dobou. To znamená, že Otec a Syn chtějí v dnešní době poslat do celého světa Spoluvykupitelku, Prostřednici a Přímluvkyni.“
Bůh chtěl, aby nejčistější ze všech žen měla spoluúčast na vykoupení, na utrpení a vítězství, ale ne jako rovnocenná, nýbrž jako služebnice Páně, spolu „s“ Vykupitelem Ježíšem Kristem.
Maria objasňuje: „Teprve při odchodu Pána Ježíše Krista začalo spoluvykupitelství. Teprve při odchodu Pána Ježíše Krista se stala Prostřednicí a Přímluvkyní. Teprve při svém odchodu dal Pán Ježíš Kristus národům Paní všech národů. Nastal čas, aby byl tento titul rozšířen po světě.“ (42. poselství) Rozšíření obrazu a modlitby k Paní všech národů jsou přípravou pro dogma, jehož vyhlášení bylo zjeveno vizionářce 31. května 1954 v jedné vizi.
Paní všech národů dala proroctví, která jsou důkazem pravosti celého zjevení: „Znamení jsou obsažena v mých slovech.“ Ukázala vizionářce založení státu Izrael tři roky před jeho vznikem s poznámkou: „A Jahve se stydí za svůj národ.“ Předvídala, že tím bude spuštěn nedozírný řetěz nenávisti, násilí a smrti.
Zatím co proroctví vyslovená v prvním období byla už naplněna, je naproti tomu mnoho jiných slov Paní, která jsou našemu porozumění utajena. Tak mluví Paní mnohokrát o orientálních národech, o Káhiře a Jeruzalému, o světě rozděleném na dvě části, o panteru, který se rozběhne ke skoku na Evropu. Znepokojující je Idina vize, v níž vidí řeku Odru rudou krví s výběžky na západ.
Maria mluví o velkém časovém obratu (snad naráží na „novou dobu“ od r. 1968) a nechává Idu zakusit na vlastním těle působení chemických bojových látek. Pro Idu bylo namáhavé pochopit věci ze slov, která byla tehdy ještě neznámá. Maria naléhá, aby se také Církev připravila k boji, který bude veden v duchovní oblasti a proti křesťanstvu. Mluví o prázdných kostelích (v r. 1950 byly kostely ještě plné) a o „duchu trojúhelníku“, který se v Německu pokusí proniknout a klamat lidi. Zdá se, že dnes prožíváme naplnění politicko-křesťanského boje, který předpověděla před 50 lety.
Paní mluví však také o moci a prostředcích Církve v Římě, která by mohla ještě mnoho k dobrému obrátit. Ida vidí papeže a patriarchu východní církve, také kroky směřující k anglikánské církvi, které jsou papežem Janem Pavlem II. pěstovány s cílem sjednocení.
„Ubohé, ubohé Německo! Vezměte přece kříže a postavte je doprostřed! Probuďte duchovní! Začněte zezdola! Prostí lidé musí být k němu opět přivedeni. Věz, že to jde!“ (20. poselství) „V této zemi se musí tvrdě, tvrdě pracovat, aby se zbloudilí lidé vrátili zpět k tomuto středu, ke kříži. Kněží je příliš málo, ale laiků je hodně. Proveďte mezi laiky velkou akci, abyste je vyburcovali k tomuto cíli! Právě Německo mi leží velmi na srdci. Matka Boží pláče nad dětmi Německa.“
Největší zázrak
Centrální událost, kterou Paní staví do středu, je „každodenní zázrak“ mše svaté, protože mnozí už neznají nesmírnou sílu a význam svaté Eucharistie. Vyzývá k účasti na mši svaté, k obrácení ke kříži, který musí být zase ve světě postaven, aby národy nebyly svedeny do úpadku a tím do záhuby. Tomuto největšímu zázraku je věnována celá druhá část zjevení; nachází se v knize „Eucharistické zážitky“. „Národy, pamatujte přece na každodenní zázrak, který vám daroval Pán Ježíš Kristus. Dal vám ho, abyste ho každodenně prožívali… Přiveďte své děti k Pánu Ježíši Kristu. Naučte je znovu modlit, jak vás to učí Paní všech národů, modlit se její modlitbu. Přiveďte své děti zpět k oběti. Přiveďte své národy zpět k oběti!“ (51. poselství)
„Až přijde čas Pána Ježíše Krista, zpozorujete, že zmizí falešní proroci, válka, nerovnost, nejednota. Nyní ten čas nastává. To vám říká Paní všech národů.“ (51. poselství) Tímto příslibem nám chce Maria dodat odvahu, abychom se nevzdávali v této těžké době zkázy, neštěstí a válek. Slibuje, že její obraz a modlitba jako sněhové vločky dosáhnou do všech koutů země a rozdrtí satanovu hlavu. Aby se toto připravilo, vyzývá všechny lidi dobré vůle, aby bylo ustanoveno poslední mariánské dogma a mohlo být dobyto vítězství nad všemi mocnostmi temnot.
V době po 2. světové válce, kdy ještě všude zuřila hrůza a strach před dalšími válkami, mluví Paní všech národů ve svých poselstvích o novém druhu války, o válce v duchovní oblasti. Prorokuje velké bouře, kterými Církev projde. Ida vidí, jak Paní ochraňuje svou rukou Svatopetrský dóm a říká: „Má a musí být ochráněn. Hrozně sem proniká jiný duch.“ (20. poselství) Připojuje: „Nadejde boj! Bude prudký, vzplane. Ještě jsme to zdaleka nezvládli.“ Doporučuje naléhavě, aby se Církev starala o „mínění nejmenších“ a pěstovala evangelizaci mezi prostými lidmi.
V 52. poselství hovoří o celibátu: „Celibát je stále ještě velkou silou Církve. Jsou však takoví, kteří to chtějí jinak. Jen však v ojedinělých výjimkách. Řekni to!“ Tehdy si nikdo nemohl představit, že by celibát mohl být tak silně pomlouván, torpédován, jak je to dnes běžné. 44. poselství: „Nacházíme se v předvečer velkých rozhodnutí. Nacházíme se v předvečer těžkého tlaku. Nepřítel našeho Pána Ježíše Krista pracoval pomalu, ale jistě. Hlídky jsou rozestavěny. Jeho práce už končí. Národy, jste varovány! Duch nepravdy, lži a podvodu strhne mnoho lidí na svou stranu. Církve budou ještě více rozptýleny.“
Maria předpovídá ve svém 45. poselství: „Abych prokázala, že jsem Paní všech národů, řekla jsem doslova: Velké mocnosti padnou, padnou mocní, nastane politický a hospodářský boj, dejte pozor na falešné proroky, varovala jsem vás před meteory, dále jsem předpověděla katastrofy, přijdou přírodní katastrofy, stojíme před velkými rozhodnutími, stojíme před velkým tlakem.“
V tomto poselství vyslovuje symbolické číslo „53“, které snad poukazuje na rok 2003, když politika Evropy mluví o jednotě a míru, ale přitom chce přiznání k Bohu vymazat ze své základní charty. Paní dále pokračuje: „53. Národy Evropy, semkněte se! Je to Paní všech národů, která to k vám volá. Spojte se ne proto, abyste porazily nepřítele, ale abyste ho získaly na svou stranu. Tak jako byste měly být zajedno v politice, buďte sjednoceny i v Duchu Svatém. Země je vystavena velkému tlaku. Nepřítel číhá. Římská Církvi, chop se příležitosti!“
A nyní slibuje Paní všech národů, že daruje pravý mír: „Ale ještě letos se budou muset národy spolu s Církví – rozuměj dobře, spolu s Církví! – modlit mou modlitbu… Vyřiď, že nastal čas!“ V následujícím poselství uvádí Maria ještě jednou: „Falešný duch vládne světem. Moderní pohanství, humanismus, ateismus, socialismus a komunismus ovládají svět.“ Pokračuje: „Nejen tyto, ještě zcela jiné síly ohrožují tento svět. Národy, hledejte přece pravdu! … Národy, semkněte se! – 53 je rokem Paní všech národů, v němž musí být s Paní seznámeny všechny národy pod tímto jejím novým titulem. 53 je rokem, v němž se odehrají velké světové události a budou hrozit světové katastrofy. Proto vás Paní prosí, abyste se modlili tuto modlitbu.“
Těžký tlak, který od atentátů v září 2001 doléhá na svět a dotýká se každé země a všech oblastí veřejného života, se pro nás stal smutnou jistotou. Maria viděla všechno dopředu a proto prosila už před 50 roky, aby její pokyny byly uposlechnuty. Slibuje (47. poselství): „Dojde k veliké události, k Mariině korunovaci a k vyhlášení dogmatu Marie jako Spoluvykupitelky, Prostřednice a Přímluvkyně. Ale nejprve ať Církev a národy oslovují Paní tímto jejím novým titulem. A ať se modlí její modlitbu a tím odvrátí zkázu, neštěstí a válku! Když tak učiní, oddechnou si národy Evropy po r. 54.“ S číslem „54“ udává Maria další symbolické datum. Budoucnost ukáže, kdy tento okamžik nastane – „Během let to vyjde najevo,“ jak řekla Matka Boží.
Poselství Paní všech národů v Amsterdamu jsou vážná, naléhavá a jasná. Nechtějí vzbudit úzkost, nýbrž varovat před nebezpečími, aby je bylo možno zažehnat a vyhnout se jim. Přitom nabízí všem národům svou mateřskou pomoc a jako zbraň nám dává modlitbu k Duchu Svatému.
Kdo z nás zůstane stát pod křížem jejího Syna, nebude stržen do víru ideologií a falešných proroků. Bůh jediný zůstává týž. Dělejme to, co nám Matka všech národů říká v 51. poselství: „I vy kráčíte křížovou cestou vzhůru k Synovi! Duch Svatý vám při tom bude pomáhat. Proste ho v této době! Nemohu světu dost zdůrazňovat: Uchylujte se v současné době k Duchu Svatému!“ A loučí se (55. poselství): „Nebuďte zarmouceni, nezanechám vás tu jako sirotky. Přijde On, Utěšitel a Pomocník.“
Také v „modré knize“ vybízí P. Maria k časté modlitbě k Duchu Svatému:
"Přijď, Duchu svatý, přijď na mocnou přímluvu Neposkvrněného Srdce Panny Marie, své milované nevětsty!"
