Cvrčkův svět

 13. května 1917 se zjevila P. Maria ve Fatimě třem dětem, pasoucím ovce. Desetileté Lucii, devítiletému Františkovi a jeho sedmileté sestřičce Hyacintě.

 „Nebojte se, jsem z nebe. Modlete se každý den růženec, abyste vyprosili světu mír.“ Dva roky před zjevením P. Marie se dětem po třikrát zjevil anděl. Sdělil jim, že je anděl míru Portugalska, a nabádal je k přinášení obětí na smír za hříchy, které Boha zraňují, a k modlitbě za obrácení hříšníků. "Přivolávejte tak mír do vaší vlasti." Anděl naučil děti dvěma modlitbám.

Modlil se s nimi v kleče, hluboce skloněn. Jsou to tyto modlitby:

„Můj Bože, věřím v Tebe, klaním se Ti, doufám v Tebe a miluji Tě. Prosím Tě za odpuštění hříchů pro ty, kteří v Tebe nevěří, Tobě se neklaní, v Tebe nedoufají a Tebe nemilují. Amen.“

Druhá modlitba k Nejsvětější Trojici:

„Nejsvětější Trojice, Otče, Synu a Duchu svatý, hluboce se Ti klaním a obětuji Ti nejdrahocennější Tělo a Krev, Duši a Božství Tvého nejmilejšího Syna, našeho Pána Ježíše Krista, přítomného ve všech svatostáncích světa, na smír za potupu, rouhání a lhostejnost, které ho urážejí. Pro nekonečné zásluhy Tvého Nejsvětějšího Srdce a Neposkvrněné Srdce Mariino, prosím Tě za obrácení ubohých hříšníků.“

 Děti dostaly od anděla svaté přijímání a anděl jim řekl: „Přijměte Tělo a pijte Krev Ježíše Krista, kterého nevděční lidé urážejí. Konejte pokání za jejich hříchy a těšte svého Boha.“

 P. Maria se zjevila dětem celkem šestkrát, každého třináctého v měsíci od května do října 1917.

 Ve všech šesti zjeveních požadovala P. Maria denní modlitbu růžence a představila se jak Matka Boží Růžencová. Naučila děti modlitbě k jednotlivým desátkům růžence:

„Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně, přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které Tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“

 P. Maria ukázala dětem nebe i peklo a řekla: „Mnoho duší jde do pekla, protože nemají nikoho, kdo by se za ně modlil. K jejich záchraně chce Bůh na světě založit uctívání Mého Neposkvrněného Srdce. Budete-li konat, co vám řeknu, mnoho duší se zachrání a budete mít mír. Nepřestanete-li však Boha urážet, vypukne nová, ještě horší válka a velkým znamením bude světlo, které noc před tím ozáří Evropu. (Známá polární záře, o které se psalo v novinách.) Abych tomu zabránila, přijdu a budu požadovat, aby mi bylo zasvěceno Rusko a aby každou první sobotu v měsíci byla činěna smírná svatá přijímání. Splníte-li má přání, Rusko se obrátí a budete mít mír. Ne-li, Rusko rozšíří své bludy po celém světě, nastanou války a pronásledování církve. Mnoho dobrých bude umučeno, Svatý Otec bude velmi trpět.“.

 Rusko však v požadované době zasvěceno nebylo. Tak se naplnila předpověď druhé světové války. Svět byl rozdělen železnou oponou a ruský komunistický blok byl neustálou hrozbou svobodnému světu. Tento boj znamenal: Komunismus nebo Kristus, Moskva nebo Řím, Lucifer nebo Maria. Ani válečné zasvěcení v r. 1942, ani poválečné v r. 1952 však neodpovídalo požadavkům P. Marie. Papež Pavel VI. rovněž učinil zasvěcení v r. 1964 a 1967. Osobně navštívil Fatimu a pozval sem i Lucii. Byl oddaným ctitelem Fatimy.

 Nejhlubším poutem je s Fatimou svázán papež Jan Pavel II., který ji poprvé navštívil rok po svém atentátu 13. května 1981, aby P. Marii poděkoval za zázračné zachránění. Znovu lidstvo zasvětil, ale mnoho biskupů se nepřipojilo, a tak Lucie sdělila, že podmínky stanovené P. Marií opět nebyly splněny. V roce 1984 dal Sv. Otec převézt sochu P. Marie z Fatimy do Říma a opět obnovil zasvěcení, když předtím v dopisech žádal všechny biskupy světa, aby se zasvěcovacího aktu zúčastnili. V roce 1987 — 1988 akt zasvěcení Sv. Otec opakoval s tím, že má být vykonán ve všech diecézích a farnostech světa. Toto zasvěcení předcházelo bezprostřednímu pádu komunistické totalitní moci v zemích socialistického bloku.

 V roce 1961 sdělila Lucie otci Fuentesovi, postulátoru ve věci blahořečení Františka a Hyacinty, že Sv. Panna není spokojena s tím, že její poselství z roku 1917 nebylo oznámeno, nepoučili se z něho ani dobří ani zlí. Dobří jdou svou cestou, aniž dávají pozor, aby následovali nebeské pokyny, zlí postupují nadále po široké cestě do zatracení, aniž myslí na trest, k němuž směřují.

 „Otče, věřte mi, Bůh svět potrestá, a to proto, že se nemodlíme a nekajeme. To je důvod, proč je Nejsvětější Panna zarmoucena.“

 Lucie hovoří: Otče, řekněte všem, že mi Madona velmi často oznamovala:

„Četné národy zmizí z povrchu zemského; Rusko bude důtkami, jichž Bůh použije, aby potrestal lidstvo, nevymůžeme-li na Něm milost obrácení.“

 Svatá Panna vidí lidstvo, jak je zatvrzelé a netečné vůči oznamovaným trestům, a musí hledět na to, jak zneuctíváme svátosti, jsme nepozorní vůči blížící se záhubě a nevěřícně upadáme do materialismu. Svatá Panna řekla výslovně:

„Ďábel zahájil rozhodný boj, ze kterého vyjde jen jediný vítěz. Buďto jsme s Bohem nebo se satanem. Blížíme se posledním dobám.“

Tato slova mi opakovala třikrát, pak řekla:

„Ale nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí.“

 13. května 1991 navštívil Jan Pavel II. Fatimu podruhé. Opět opakoval zasvěcení. Děkoval Sv. Panně, že se země východní Evropy konečně vymanily z nadvlády komunismu a znovu děkoval za zázračnou záchranu. Tenkrát po atentátu roku 1981 si Sv. Otec dal ještě na klinice dovézt text třetího fatimského tajemství v originálu i v italském překladu. Pochopil, jak je pro svět velmi potřebné pochopit a plnit Boží plány tak, jak je Bůh zjevil prostřednictvím P. Marie ve Fatimě.

 8. října 2000 bylo na náměstí Sv. Petra shromážděno 1500 biskupů a 80 kardinálů z celého světa. Přišli, aby spolu se Sv. Otcem obnovili zasvěcení spolu s několika desítkami tisíc věřících. Opět byla přivezena originální socha z Fatimy korunovaná drahocennou korunou, do které byl zataven projektil, který měl zabít papeže. Okolo rukou měla P. Maria jemný řetízek s biskupským prstenem, který ji daroval papež ve Fatimě 13. května 2000 jako výraz lásky. Vždyť jeho motto zní: Totus tuus - celý Tvůj.

 Toho dne bylo oznámeno, že si papež přeje, aby třetí fatimské tajemství bylo zveřejněno. Bez pochyby nám tím chce říci, že úplné uskutečnění třetího fatimského tajemství je ještě před námi a my jsme povoláni, abychom zabránili předpověděnému dramatu. Poslední fatimské zjevení bylo potvrzeno slunečním zázrakem.

Třetí fatimské tajemství

 Dne 3. ledna 1944 napsala setra Lucie biskupovi Leirie:

 „Vlevo, trochu výše od Naší milé Paní, jsme viděli anděla, který ve své levé ruce držel ohnivý meč. Vycházely z něho plameny a jiskry, jako by měl zapálit svět. Plameny však zhasly, když se dotkly záře, kterou na anděla vyzařovala Naše milá Paní z pravé ruky. Anděl ukazoval pravou rukou na zemi a mocným hlasem volal: Pokání, pokání, pokání!

 A my jsme v nesmírném světle, kterým je Bůh, viděli něco, co vypadá jako osoby v zrcadle, když přecházejí okolo jednoho v bílém oblečeného biskupa (tušili jsme, že to byl Svatý Otec), mnoho jiných biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, jak vycházejí na strmý kopec, na jehož vrchu byl velký kříž ze surových kmenů — jako z korku s kůrou.

 Dříve než tam přišel, šel Svatý Otec velkým městem, které bylo napůl zničené, a třesa se a pokulhávaje, poznamenaný bolestí a starostmi, modlil se za duše mrtvých těl, se kterými se střetal po cestě.

 Když přišel na vrch, klekl si pod velkým křížem. Tehdy byl zavražděn skupinou vojáků, která na něho střílela hořícími zbraněmi a šípy. Přesně tak zemřeli postupně biskupové, kněží, řeholníci a různé světské osoby, muži a ženy různých tříd a postavení. Pod oběma rameny kříže byli dva andělé: každý z nich měl v ruce křišťálovou nádobu, do které sbírali krev mučedníků a kropili jí duše, které se přibližovali k Bohu.“

 To bylo tedy přesné znění třetího fatimského tajemství, na jehož zveřejnění tak dlouho čekalo křesťanstvo a dokonce i svět.

 Tu a tam se však začaly ozývat hlasy, které tvrdily, že tzv. třetí fatimské tajemství se už úplně uskutečnilo během komunistického pronásledování a v atentátu na papeže. Proto prý Fatima už není aktuální. Avšak je tomu úplně jinak. Právě naopak - Fatima je vysoce aktuální! Vždyť jaký význam by mělo zveřejnit tajemství, jehož obsah už patří minulosti?

 Když si tedy Svatý Otec na začátku třetího tisíciletí přál, aby všechny národy poznaly obsah tohoto textu, pak je to určitě proto, abychom zabránili hrozícímu neštěstí. Učme se z minulosti. Nedělejme zase tytéž chyby.

 Jednou jsme už byli ve Fatimě varováni - před Ruskem a druhou světovou válkou. Ale my jsme nechtěli slyšet, a nebo jsme poselství brali příliš málo vážně, a tak se z Ruska šířil velkou rychlostí militantní ateismus a zotročil národy těch krajin, které byly brutálním způsobem přepadeny jedna za druhou. Ani druhé světové válce nebylo zabráněno, a tak umíraly také miliony lidí v koncentračních táborech a na frontě.

 Tomu všemu jsme mohli zabránit! Došlo k tomu všemu proto, že jsme slova Panny Marie z Fatimy nebrali vážně.

 V roce 2001 se zjevila P. Maria Lucii, v jedné ruce držela srdce, v druhé růženec. Lucie sdělila Sv. Otci, že viděla anděla s hořícím mečem tak jako na počátku zjevení v roce 1917.