Ježíš mluví o Marii
ŽENA ODĚNÁ SLUNCEM
Jsem Tvá služebnice
a jsem tady, abych ti sloužila,
Pane, bez Tebe nejsem nic.
Nejčistší radosti mé duše,
poslouchám Tě.
Moje milovaná, pojď a
poznej, koho jsem nejvíce vyvýšil: Ano, je to Nová Eva! Žena oděná sluncem
stojící na měsíci s korunou dvanácti hvězd kolem Její Hlavy (Zj 12,1). Já, který jsem stvořil nebe a všechno, co je na něm,
zemi a všechno, co plodí, moře a všechno, co je v něm (Zj 10,6), to
Já jsem Ji tak vyvýšil nad všechny tyto věci (znamení toho je, že
stojí na měsíci).
Královna Nebes je vždy
přítomna u Trůnu Nejvyššího. Tak, jak je veliká vzdálenost nebe od země, tak je
veliké Její Jméno, Jméno oděné do šatů světla. Ať celý svět sehne kolena před
Tou, která nosí to Svaté Jméno:
Matka Boží.
To Ona Mě oslavila,
když přijala Mne, Beránka bez poskvrny, do Svého lůna a stala se svatyní pro
Svatyni. Pojď, zazpíváme novou píseň k Její poctě - ať všechno, co žije na
zemi, vzdá čest Jejímu Neposkvrněnému Srdci, tomu Oltáři, ve kterém jsem byl
počat a ve kterém jsem se stal Bohem-Člověkem. Nikdo Mě tak neoslavil jako Žena
oděná sluncem. Ano!
Ona je tak mimořádná a krásná ve Své dokonalé Lásce, že všechny ostrovy, hory,
pahorky, údolí i prameny Jí vzdávají hlubokou poklonu, když prochází kolem
nich. Dnes stejně jako včera chodí Nejkrásnější Láska po zemi obklopena Mými
Anděly. Jsou očarováni Krásou Otcova Veledíla, jejich oči nikdy nepřestávají
obdivovat Podivuhodnou, Nejsvětější ze všech panen, když kráčí po zemi, s
láskou intervenuje a odpovídá na vaše prosby.
Dovolte Mi říci vám
toto: Moje Nejsvětější Srdce je vaše nebe, stvoření - Mé Nejsvětější Srdce,
které tak mnozí z vás odmítají a nechtějí přijmout, je vaším Nebem,
vaším Rájem, vaším Královstvím, vaším Dědictvím, vaším Místem Odpočinku pro
Věčnost. Tak se přibližte k tomuto Srdci, které vás tolik miluje. Pak vyliji ze
Svého Srdce nesčetná požehnání do vašich srdcí, aby vaše duše rozkvetly jako
zjara, aby se vaše duše přeměnily ve věže z kosti slonové, v nebe pro Mě
Samotného - jak může někdo pochybovat o Mé Lásce? Milovaní, pokaždé‚ když o Mé
Lásce pochybujete, slunce se kaboní, když vidí, jak trpím...
Dnes vám chci ve Své
veliké Lásce ukázat Srdce Mé Matky (cítila jsem, jak je
Ježíšovo Srdce dojato láskou, když vyslovoval slovo 'Matky').
Ježíš hlasitě mluvil k Naší Paní:
Ó, Veledílo Mého Otce!
Ó, dokonalé Veledílo Hospodinovo!
Nevěsto Mého Ducha
Svatého! Moje Zářící Archo Úmluvy! Tvé Srdce, Milované Milovaným, je Jednotné s Naším! (rozuměla jsem Milovaným jako Nejsvětější
Trojicí) Tvé Srdce je Mou uzamčenou zahradou, zapečetěným pramenem; Tvé
Srdce je Pramen napájející zahrady; Tvé Srdce, ó, Nádherná, je Můj Trůn, na
kterém jsem obklopen slávou. Je Srdcem Srdce! Korunoval jsem Ho v Naší
přítomnosti a v přítomnosti Mého nebeského dvora, jak může některé z Mých
stvoření odmítat Tvoje Srdce? (náhle Kristus ztišil Svůj Hlas a zesmutněl)
Tebe, Archu moci,
celou oděnou ctnostmi, Mou Novou Píseň, (rozuměla jsem, že tím
myslel Novou Evu) Mou Harfu, Mou Strážní věž? Tvou ušlechtilostí je nadšen
Stvořitel Nebe i země. Jsi v Naší Přítomnosti a jsi tak blízko ke všem, kteří
Tě vzývají. Jak tedy mohl člověk tak padnout a sejít na klamnou cestu k
odmítnutí Tvého Srdce?
Neslyšelo jsi,
stvoření, že Já jsem Srdcem Jejího Srdce? Duší Její Duše, Duchem Jejího Ducha?
Copak jste nikdy neslyšeli, že Naše Dvě Srdce jsou sjednocena v Jedno? Važ si
Mého Srdce Vykupitele a važ si Jejího Srdce Spoluvykupitelky; měj v Úctě
Potěšení Mého Srdce, které je jako jitřenka osvětlující zemi pohrouženou do
temnoty; važ si Srdce Královny zářící nad lidstvem jasněji než všechna souhvězdí
dohromady - zářící jasněji než slunce, pro Svou výjimečnou dokonalost tak jasně,
jako Moje Sláva; měj v Úctě Svatostánek svého Boha; važ si a oceňuj nade vše
Můj Trůn, tak jako si Ho cením Já Sám.
Neptej se: "Jak
to, že Jí Nejvyšší určil tak významný trůn ve Svých Nebeských Nádvořích?"
Podívej, nejenže jsem Ji určil za Královnu Mých Andělů a všeho tvorstva, ale
určil jsem Ji i k tomu, aby byla Mým Trůnem. Královna nebes a země je Trůnem
Krále Králů, vždyť Já, Pán Všeho, jsem Jí dal první místo ve Svém Nejsvětějším
Srdci.
Byla zrozena, aby byla
Korunou Mé Nádhery; byla zrozena, aby se stala Nádobou Pravého Světla, které se
stalo tělem z rodu Davidova; byla zrozena, aby se stala Mou ctí a Mou chloubou.
Duch i Já i Otec jsme řekli: "Maria, milostiplná, jsme s Tebou; nezatajíme
před Tebou žádné z Našich tajemství; Náš Dech bude Tvým Dechem, čistým
vyzařováním Naší Slávy. Maria, Obraze Naší Dobroty, dáváme Ti Náš Pokoj do Tvého
Srdce. V tomto dokonalém Srdci budu Já, Syn, triumfovat. Naše Srdce bude Tvým
Srdcem, hořícím ohniskem božské lásky; Naše Duše bude Tvou Duší (míněno Náš Život bude Tvým Životem), úžasným pokladem,
Rájem pro Nás; Náš Duch bude Tvým Duchem. Ano, každý, kdo je s Námi spojen, je
jeden duch s Námi. "
Hle, to je Ta, kterou
jsme tolik vyznamenali, Ta, kterou tolik lidí odmítá a která je přesto
pomazáním pro tvé oči, balzámem na tvoje rány, milosrdnou podporou tvým prosbám
u Věčného Otce; prostřednice a orodovnice tvé duše.
Slabý člověče... Choť
Mého Ducha Svatého je Chrám Chrámů, země zaslíbená pro slabé a bídné‚ odraz
Mého věčného Světla; Těšitelka vašeho Utěšitele a Posila ve vašich
starostech... Co může říci člověk? Co může říci člověk ve svém stanu? Může
snad objevit něco nebeského ve svém pomíjejícím těle, které bylo stvořeno
všemocnou Rukou Mého Otce, když je jeho duše zatížena hříchem? Člověče, užíváš
svůj rozum bez nějakého světla a bezúčelně.
Dnes, člověče, otevři
své srdce. Pak se všechna tajemství, která se ti zdají být bezedná, zjeví v Mém
Božském třikrát Svatém Světle. Pak také pochopíš, kdo je Žena oděná
sluncem.
Pak celá tvoje bytost
bude pozdvižena a tvé srdce zaplaví radost a nadšení, protože z tvých očí
spadnou šupiny, abys mohl spatřit Požehnané Srdce všech požehnaných srdcí,
Nejsvětější ze svatých, Srdce Nedostižné, hořící bezmeznou láskou, ohněm
rozpáleným a také jasným.
Můj příteli, pak také
porozumíš, co to je Ctnost, a jak jsem se Já, Bůh, v tomto Panenském Srdci
plném Ctnosti stal Bohem-Člověkem - uvidíš Matku svého Spasitele, Matku
proroků, Matku učedníků, Matku charismat, Matku Vítěznou, Matku nekonečných
milostí, Matku úžasného Vykoupení. Vinici Pravého Vinného keře, Cestu k Cestě
vedoucí celý svět ke Mně, Bránu dokořán otevřenou k Nebi, aby všichni mohli do
ní vstoupit a obdržet život věčný.
Nevšiml sis, jak je
Moje Srdce dojaté‚ a stále velebí Její Srdce? Jak může toto Srdce, které nosilo
vašeho Krále, být odmítnuto někým, kdo Mě o něco prosí? Všichni věrní, velebte
Její Srdce, velebením Jejího Srdce velebíte Mé Srdce.
Jakmile Ji poznáte, prohlásíte Ji za Královnu a za hodnou obdivu. Zvedni své
oči, stvoření, k Jejímu Srdci a Já ti slibuji, že nikdy už nepřestaneš růst ve
vyzařování; tvoje srdce bude vyzdviženo do ohniska Jejího Srdce a s chvěním se
radostí a štěstím vstoupí do něho tak, jako se vstupuje do oceánu lásky,
protože bohatství Jejího Srdce jsou tak veliká jako Moře, které k tobě plyne a
ty směrem k tomuto Moři. Všechna Bohatství nebe a země leží v Jejím Srdci a
všechna mohou náležet Tobě!
I když stále ještě noc
přikrývá tvůj rozum a tvé srdce, povstaň! Vstaň a pozdvihni své oči k zářivému
zraku Jejího Srdce, které tolik proroků ve své době toužilo spatřit a nikdo Ho
nespatřil. Vstaň a zazpívej nový hymnus, Hymnus ke chvále Nejsvětější Trojice,
a zpívej takto: "Bratři a sestry, pojďte se přikrýt Pláštěm Milosti v
Milosti; pojďte, aby nás zakrylo Světlo Královny; pojďte, aby nás zastínila Ta,
kterou zastínil Duch Svatý. Neslyšeli jste snad, že národy přijdou k Jejímu
Světlu a že králové se dostaví k Jejímu vycházejícímu jasu, když na konci bude
triumfovat Její Srdce společně s Mým? Tajemstvím to zůstává pro bohaté v srdci,
ale pro chudé a ponížené je to tolik vytoužené Blahoslavenství...
Ano! Pojďte! Než vás
zavalí potopa hříchu! Vejděte do oné Archy (do Srdce Naší
Velebné Matky), která vás může zachránit - nebuďte jako vaši předkové
ve dnech Noemových, kteří neposlechli. Vstupte do Archy a zachráníte se před
rozbouřenými vodami hříchu a od smrti pod jejich přívalem. Pojďte a stanete se
slíbenými dětmi Prostřednice jako výsledek zbožnosti, kterou k Ní budete mít.
Vaší zbožností k Ní
budete uctívat také Mne. Každá pobožnost ke cti Jejího Srdce bude znásobena a
vztahuje se ke Mně, poněvadž Naše jednota je dokonalá. Ve vaší zbožnosti k
Jejímu Srdci pochopíte lépe všechna Moje ustanovení, neboť Její Srdce bude
provázet všechny vaše kroky a vaši ruku přidrží Sám Trůn Milosti - kolik
požehnání se vám dostane, když se oddáte úctě k Jejímu Srdci!
Pojďte k Té tolik
Požehnané, která Svým dětem ukazuje Mateřskou Lásku a ukazuje jim cestu k nebi.
Pojďte ke Spoluvykupitelce vašeho Vykupitele, Její Srdce hořící Láskou se
obětovalo a bylo probodeno kvůli vám. Pojďte a ctěte toto Srdce svítící jak
Lampa blízko Mého Srdce.
Jestliže říkáte:
"Nepotřebujeme Její Srdce", pamatujte, že ve skutečnosti říkáte:
"Nepotřebujeme Srdce našeho Pána." Pamatuj, slabý člověče, že Moje
Nejsvětější Srdce a Neposkvrněné Srdce vaší Matky jsou tak sjednocená, že ve
své dokonalé jednotě tato dvě Božská Srdce jsou Jedno. Říkám vám slavnostně:
Jestliže přijmete Její Srdce, nejenomže přijmete Mé Srdce, ale také Srdce
Otcovo - copak jsem vám neřekl, že jsem v Otci a Otec ve Mně? Jestliže jsem Já
v Otci a Otec ve Mně, pak také Moje Srdce je v Otci a Jeho Srdce je v Mém.
Říci, že nejsme nerozluční a že netvoříme Jednotu, to znamená popřít Má Slova.
Nebuďte otroky svého rozumu a nevěřte argumentům tohoto světa.
Řekni Mi, které
stvoření má srdce podobné Srdci Mariinu? Žádné není jako Mariino! Od samého
počátku dokonalé, od svého narození Neposkvrněné a plné Milosti, převyšující
svou milostí milosti Mých Andělů - to proto se Andělé ptali jeden druhého:
"Kdo je Ta, která se skrývá za Svým závojem?" "Proč se vrcholky
hor tak hluboce s úctou uklání, když kolem nich prochází?" "Kdo je
Ta, která se bez poskvrny v Srdci tolik podobá Bohu?" "Viděli jste,
jak celé Boží stvoření klopí oči, když Ona jde kolem?" "Kdo je Ta,
která napájí zahrady Svou milostí jako Pramen, jako studna vody živé?"
"Kdo je Ta se Srdcem tak čistým, naplněným milostí Boží, které ve dne v
noci touží po Bohu a trvá v dokonalé jednotě s Nejvyšším?" "Kdo je ta
Panna, která přes ohromné bohatství ctností a milosti je tak pokorná, že
Nejvyšší Bůh z Ní nikdy nespustí Své Oči?" Mnoho Mých Andělů mlčelo v
obdivu, chyběla jim slova...
V tomto Srdci, v této
Propasti milosti ukázal Svou moc Stvořitel nebe a země, Stvořitel milosti
nalezl Svoje nebe v tomto nebi, Svou milost v této milosti, aby tak přijal
způsob života nevolníka. Přišel jsem k Nádherné Pokoře sloužit, ne aby Mi
sloužila. Já, Vykupitel lidstva, slíbený Mesiáš, přišel jsem k dokonalému
obrazu Mého Nejsvětějšího Srdce, abych sdílel bolesti, radosti, utrpení,
mučednictví, zázraky, zrady, agonie, bičování, probodení a ukřižování - obě
Naše Srdce společně usmiřovala.
Každá chvilka, kterou
Moje Matka strávila na zemi, byla dokonalým hymnem lásky, milosrdenství, pokory
a čistoty; poklad z Mých pokladů. Do tohoto Svatého Srdce, které je obrazem a
obdobou Mého Nejsvětějšího Srdce, jsem přišel stát se Boho-Člověkem, chodit v
Jejích stopách za Ní (když byl Ježíš dítě a
následoval Svou Matku), aby později Ona následovala Mne. (rozuměla jsem,
že Maria následovala Ježíše v Jeho poslání) Řekl jsem již, že Ona i Já jsme
se dělili o všechno cestou ke Kříži.
Naše jednota byla tak
hluboká a dokonalá, že jsme nepotřebovali řeč, jediná domluva byla v Našich
Srdcích. Nemusel jsem Jí za Své nepřítomnosti předávat Svá slova a Své
myšlenky; v síle Mého Svatého Ducha všechno věděla, v Jejím panenském Srdci Jí
bylo všechno známo, neboť měla Boha a Bůh měl Ji - Jejím každodenním pokrmem
byla Vůle Věčného Otce.
Ach, stvoření! Moje
Duše žasne, že tak mnoho z vás odmítá Její Srdce! Moji Andělé se chvějí před
tím dnem, kdy obviním tyto lidi! Ale pro vás, kteří jste Ji ctili a milovali,
zůstane Brána do Jejího Srdce otevřená, abyste mohli vstoupit do nebe. Já pak
řeknu tobě, který jsi Ji miloval a ctil: "Pojď! Tvoje láska k Ní byla na
zemi tak veliká, že dnes můžeš vstoupit do svého obydlí a hluboce se sklonit
před Mým Svatým Chrámem." (Naše Požehnaná Matka
- Chrám Boží)
Stvoření, To Veliké
Znamení (Zj 12,1) na nebi - Žena sluncem oděná, která
ochromuje strachem démony - to Veliké Znamení, které svítí na Nebi a zahání
Temnotu (ďábla), to není nikdo jiný než Moje Matka. Tu Nejsvětější
Pannu jsem povznesl jako protiklad proti Temnotě, aby byla pro vás pro všechny
jasným ohnivým Sloupem, který vede vaše kroky v noci, a ve dne aby byla
Sluncem, které zahání vaši hroznou temnotu.
Ten den, kdy jsem byl
v Jejím panenském Lůně počat Duchem Svatým, všechny démony ochromil strach,
zatímco v nebi ohromné zástupy nebeského vojska velebily Boha a zpívaly:
"Sláva Bohu na výsosti
a pokoj lidem dobré vůle."
Tak jsem tedy
sestoupil z nebe do nebe; ze Svého trůnu na Svůj trůn...
Ano, kde kvetla každá ctnost a uchvacovala svou vůní dokonalé Lásky Mé
Nejsvětější Srdce. Srdce Mé Dokonalé Matky je neporovnatelné a milováníhodné...
Od chvíle Jejího Neposkvrněného Početí bylo Její Srdce neustálou modlitbou,
smírným Kadidlem, nepřetržitou adorací Boha - to je Moje Vinice (Naše Paní), kterou mocná Ruka Mého Otce kultivovala, aby Pravá
Vinná réva zapustila Své kořeny v její půdě.
Pojďte k Srdci vaší
Blahoslavené Matky, které září jako den; přijďte si pro Její milosti. Jsou
nesčetné a jiskří jako paprsky vycházející z Jejích Dlaní. Moje Srdce, plné
milosti a pravdy, stalo se Tělem v Jejím panenském Lůně plném milosti a pravdy.
A nyní Obě Naše Srdce spojená v Jedno dobývají Hořký Mor, ne fyzickou silou,
ani silou paží, ale láskou a posvěcením.