Sekvence
Stála Matka uplakaná
pod křížem jak bolest samá,
v hořkých slzách pro Syna.
truchlící a zbědované
sedmerý meč protíná.
nebem požehnaná žena,
Matka Boží, prostá vin.
pohled na kříž vždy ji raní,
trpí na něm její Syn.
kdo nad tebou nezapláče,
když tě vidí v mukách stát.
tebe v slzách vedle něho,
nutí duši zaplakat.
týrá tobě před očima,
vidíš Krista v krvi ran.
úzkost jeho umírání,
smrt, v níž zůstal strašně sám.
kéž je tvůj a můj žal stejný,
kéž už sama netruchlíš.
den ze dne ať více mohu
hořet láskou, být mu blíž.
Maria, do srdce mého
vtiskni rány Syna svého,
jeho kříž kéž je i můj.
krvavými zraněními,
tento trest nám rozděluj.
oči, jimiž nevypláči
soucit s tebou, ženo žen.
jenž svou náruč rozepíná
s tebou stát chci pod křížem.
nežij sama trpkost času,
přijmi, prosím, lásku mou.
dáš mi nést smrt Krista Pána,
přijmout ránu za ranou.
a
jeho kříž a Jeho
krev.
přijď mi, Panno, na ochranu,
vzdal ode mne Boží hněv.
chráněn v lásce svrchované,
milost buď mou záchranou.
dej, ať je mi nebe přáno,
kéž Bůh přijme duši mou. Amen.